Čtenáři sobě, čtenáři čtenářům
“LawLight je naprosto toxickej vztah, až na to, že tady je ta toxicita vlastně občas zábavná. Po smrti L a Lighta žijí ti dva své životy znovu a znovu... aby hráli své smrtící podlé hry, zamilovali se do sebe a přišli na to, že nejsou v jakémsi očistci pro uživatele zápisníku smrti, ale v nějakém metrixu/časové smyčce, jenž se točí kolem Misi Amanové. Pokaždé, když jsem si říkala, že další jejich život už bude nuda, tak mě ta povídka zas a znovu překvapila a pohltila. Dobré také je, jak to není jen ta romance a jejich chorých hrách, ale že součástí toho celého je ta jejich záhada kolem reinkarnace. Jediná vada na kráse je, že je to občas místy chaotické, záměrně vynechané v životech hrdinů některé události, na které si nevzpomínají a konečné vyřešení záhady reinkarnace, nebyl za mě až tak uspokojivé.”
Přidělené hodnocení: 3 Dne: 2024-03-24 13:51:13