Krvavý polibek

  • Autor: Extasy
  • Fandom: Harry Potter
  • Jazyk: ČJ
  • Postavy: Harry Potter/Severus Snape, Ginny Weasleyová, Minerva McGonagallová
  • Rating: explicitní
  • Slash: ano
  • Dokončeno: dokončeno
  • Počet kapitol: 43
  • Shrnutí: Od války uběhly téměř dva roky. Harry žije s Ginny, ale skrývá před ní jedno tajemství - totiž že Snapeovy vzpomínky týkající se Voldemorta nebyly jediné, které mu předal. Harry se díky nim dozvídá, že ho Snape tajně miloval, a rozhodne se ho proto oživit. Nepomýšlí však na to, že každý čin černé magie s sebou nese své následky.
  • Klíčová slova: oživení Snapea, vzkříšení, rituál černá magie, po válce, postwar, touha, zoufalství, sex, snarry, hinny

Hodnocení čtenářů:

l.enik.c:

“Narozdíl od níže komentující mi nepřišly postavy OOC. Snape má být prostě parchant, co sice má své city a pocity, ale ne a ne se k nim přiznat, i když se to za dané situace může zdát úplně nesmyslné a Harry je občas prostě trochu pitomec. Drobným handicapem tohoto počinu je, že občas chybí popis hlubších emocí, které by třeba vysvětlovaly chování a uvažování postav, např. proč by Snape byl raději mrtvý, Snapeovo truchlení, proč vlastně Harry chce Snapea a proč Snape chce Harryho, protože jejich hádky jsou občas úplně zbytečnné a nesmyslné. Jediná postava, která mi neseděla, byla Ginny a její rychlé smíření se s tím, že jí přítel opustil, nemiloval, chtěl raději mrtvolu a ještě k tomu muže. Jinak mi ale vývoj vztahů přijde fajn, příběh jsem přečetla prakticky už dvakrát, ani gramatika mi nijak zvlášť netrhala oči, i když chyby se tam, zejména ze začátku, vyskytovaly... Takže za mě mohu doporučit.”

FemmeFragile:

“Námět téhle povídky zněl vážně dobře, sklouznutí k černé magii ne pro moc, ale ze zoufalství, mi připadá jako SKVĚLÝ nápad. Oživení Snapea za pomoci Voldemortova rituálu taktéž, i když ohledně Snapeova viteálu mám jisté pochybnosti (nemám ale zatím dočteno, tak třeba mě to ještě překvapí logickým vysvětlením). Ale tyjo... Snape je tu tak moc OOC, z toho až bolí zuby. Jeho obvyklá latentní něha obalená do chladné a nepřístupné povýšenosti je tu nahrazena chladnou a nepřístupnou povýšeností obalenou do kruté kreténskosti. U první sexuální scény se mi udělalo poněkud nevolno ze způsobu, jakým ponižujícím způsobem do toho Snape Harryho nutí, přičemž nevím, jestli to v mých očích víc ponižuje Harryho, nebo právě Snapea… U dialogů si zase vždycky musím připomenout, že to FAKT říká Snape, protože občas sklouzávám do pocitu, že právě čtu něco, co řekl puberťák, se kterým extrémně mlátí puberta. Proti tomu Harry, který v podstatě ještě puberťák je, se tu chová jako dítě v mateřince, které si vzalo hračku, která mu nepatří, a hrozně se diví, že to taky má nějaké následky. Nebaví mě tu dokonce ani McGonagallová, obvykle moje nejoblíbenější postava… ale i ta je tu ve své podstatě dost OOC (nemyslela bych si, že se někdy dožiju povídky, kde bude McGonagallová na někoho ŘVÁT, i kdyby se stalo cokoli… Skoro jako by pochytila „HARRY DID YA PUT YA NAME IN DA GOLBET OF FIYAAAAAAH mód“ od filmového Brumbála. Příběhu rozhodně nepřidává ani množství interpunkčních a pravopisných chyb, někde dokonce vyšinutí z větné vazby. Čekala jsem nějakou fakt hodně drsnou a krvavou postwar, ale celek působí spíš jako parodie na tenhle fanfikční typ. Jsem zhruba za třetinou, tak už to asi dočtu, ale obávám se, že rereading v případě téhle povídky nehrozí. Edit po dočtení: původní hodnocení dvěma hvězdičkami měním na tři. Druhá polovina příběhu byla podstatně lepší než první (zdá se mi, že se autorka během Krvavého polibku jaksi „vypsala“, redukoval se dokonce i počet chyb), hlavní zápletka byla skvěle vymyšlená a dotažená do konce. Ale bohužel kvůli té první polovině, přes kterou bylo docela náročné se pročíst, nemůžu udělit hodnocení vyšší. Z ní navíc do druhé půlky zůstala jistá „iracionalita“ vztahu Severuse a Harryho. Harry prostě pořád tak trochu kňučí, že ho nikdo nemá rád, snaží se na sebe strhnout Severusovu pozornost a úplně zbytečně vyvolává hádky s ním, na které si pak může stěžovat. A Severus mu ty situace rozhodně dost ulehčuje. Sice už se v druhé polovině nechová jako násilný perverzák, ale zůstává mu taková podivná nepřátelskost. Oba jsou kvůli tomu neustále uražení, odcházejí od sebe a vracejí se k sobě, což mi nějak neštymuje k jejich věku ani životním zkušenostem… Taky bych asi uvítala ještě důkladnější rozbor té věci s viteálem – místy je to popsané trochu zmatečně. Takže jako celek je to takový lepší průměr, který má ovšem potenciál na zatraceně dobrou povídku, kdyby prošel ještě nějakou dodatečnou betací/přepisem.”

bedrníka:

“Bohužel, ještě ani ve 14. kapitole jsem nedokázala uvěřit Harryho citům ke Snapeovi, které jsou natolik silné, aby sice rok a půl pracoval na jeho zmrtvýchvstání, ovšem když Snape oživne, někam se vypaří a oba dva na sebe jen štěkají. Pak se mi nedaří souznít s Extasiným Snapem, který je "neoblomný, pomstychtivý a krutý". Kdyby to bylo krátké PWP, tak prosím, ale na dlouhou kapitolovku je to moc povrchní interpretace. (Ale napsané je to slušně, velmi se mi líbilo provedení rituálu a pobavilo mě netradiční zakončení obligátní omývací scény - přistižen při činu, Harry Snapea pošle do bezvědomí, místo aby čelil jeho spravedlivému (a zřejmě i zmatenému) hněvu. Hezké role mají McGonagallová a Ginny.) Also, WTF is stínová magie?”