Napříč časem

  • Autor: Mania Dardeville
  • Fandom: Harry Potter
  • Jazyk: ČJ
  • Postavy: Harry Potter, Draco Malfoy, Ianto Jones, Jack Harkness, Regulus Black, Sirius Black, Severus Snape, Ron Weasley, Viktor Krum
  • Rating:
  • Slash: ne
  • Dokončeno: dokončeno
  • Počet kapitol: 200
  • Shrnutí: V létě mezi 4. a 5. ročníkem Harry najde deník, který změní vše a možná to ani nebude milé. NENÍ Timetravel.
  • Klíčová slova: Draco Malfoy/Harry Potter, Jack Harkness/Ianto Jones, Sirius Black/Severus Snape, Viktor Krum/Ron Weasley

Hodnocení čtenářů:

l.enik.c:
“Hledala jsem něco dlouhého, a toto opravdu dlouhé je. Nemusím pár Harry/Draco, už vůbec ne Severus/Sirius. Stejně jsem se do toho pustila. Zajímalo mě spojení s Torchwoodem, který jsem sice viděla kdysi dávno, ale postavy se mi všechny vybavovaly. Nebylo to špatné. Autorka promýšlí různé politické i společenské normy v kouzelnickém světě. Něco mi možná připadá malinko přitažené za vlasy, ale budiž, obdivuji, jak vše dokázala promyslet, zejména tedy jednotlivé rodové linie. Nějaké nesrovnalosti by se určitě našly, ale nezaznamenala jsem nic výrazného. Jsou zde popisovány i jiné světy a zvláštní stvoření, v tomto se nevyznám, takže asi ok. Tento AU prvek mě vůbec nijak nerušil a zase si s ním autorka musela dát práci. Regulův deník je skvělá věc, tuto postavu mám ráda a tady mi sedla. Námět, zpracování, postupné rozvíjení děje, to se mi vše líbí. ALE. Mám problém s chováním jednotlivých postav ze světa HP. Draco je fajn, toho bych klidně označila i za autentického dle kánonu. Ovšem Harry je naprosto OOC, což jsem normálně často také ochotná přehlídnout, ale pokud to dává nějaký smysl, či je „obhájené“. Ovšem tady… Tyyyyjo. Autorka sama připouští, že se bála, aby Harry nebyl nadpozemsky úžasný, silný a dokonalý, až z něj udělala přesný opak. A to tedy extrémně. Ze stovek povídek, které jsem už četla, je tady Harry největší tydýt. Tak natvrdlý, ignorantský, neempatický, hloupý, bez zájmu o cokoliv kromě deníku. Neskutečně mě vytáčel. Nejhorší na tom ovšem je, že je v příběhu tolik berliček, které mohly vést ke zlepšení, aniž by to působilo nějak nepřirozeně. Hodně okatá mi přišla chvíle, kde se ukáže, že měl Harry ošálenou mysl Brumbálem, myslela jsem si, jak je to hrozně prvoplánové odhalení, aby tak autorka mohla napravit to, jak přestřelila s Potterovu idiocii. A ono ne! Harry Potter je de**l až do úplného konce a ještě se to čím dál více prohlubuje a dělá jednu kravinu za druhou. A proč mi to tolik vadí? Protože nevidím sebemenší důvod, proč by s ním Draco chtěl být, natožpak proč by ho měl milovat. Protože v tomto případě to není o „protiklady se přitahují“, nebo „jsme spřízněné duše, táhne nás to k sobě“, v tomto případě je to úplná hloupost. Celkově to, jak se dali dohromady, je pro mě hodně nedotažené, neuvěřitelné. Několikrát autorka opakuje, že jsou Draco a Harry příliš mladí na sex, proto to Draco tolik odmítá, ale nevadí jí sexuální život všech vrstevníků okolo, dokonce nechá některé patnáctileté otěhotnět, případně se oženit/provdat. Eh? Jejich vztah celkově vůbec nikam neposouvá, vždy když už to vypadá, že udělají nějaký krok vpřed, jako by se následně vrátili na začátek a to pořád dokola. Čekala jsem, že bude mít nějaké větší vyústění postava Brumbála, resp. jeho vztah vůči Harrymu, to jak nakonec dopadl, popsáno je a až mě to chytlo za srdce. Celá zápletka s Luciusem Malfoyem mi přišla také jaksi podivně nepropracovaná a nedotažená. A čekala jsem větší roli postavy Johna Harta, bohužel povídkou jen párkrát proplul a žádný výraznější vliv na děj neměl. Jack Harkness je tu popsán nejspíš věrohodně, avšak pokud bych byla někdo, kdo Torchwood, případně Dr. Who, nezná, rozhodně by si mě nezískal a byl by mi nejspíš nesympatický, což jinak určitě, pro mě, není. Škoda toho Harryho, jinak bych byla povídkou asi nadšená. Co se týče stylu psaní, nijak výrazně mi nevadil, ale musela jsem si chvíli zvykat na dovětky ve větách, jak kdo mluví, prostě, útržkovitě, jako v nějakém divadelním scénáři. Četla jsem staženou verzi z AO3, kde jsou i poznámky autorky a její škemrání o komentáře, a případné pozastavování se, jak je možné, že jí někdo napsal negativní komentář, mě doslova vytáčelo a myslím, že kdybych to četla postupně v průběhu vzniku, asi by mě to definitivně odradilo od dalšího čtení. I když autorčinu touhu po komentářích samozřejmě chápu, není mi to sympatické. Podtrženo sečteno, oceňuji neuspěchaný vývoj děje, originalitu, crossover, celkový námět, ale je vidět, že se autorka v té délce a spleti různých postav a dějů občas ztrácí a nevybruslí z nich zrovna elegantně, případně je nedotáhne. Samotný závěr a epilog mi naopak s ohledem na pozvolnost děje přijdou náhle useklé. A ještě poslední poznámka... autorka se několikrát omlouvala za zdlouhavé vykecávání postav tam, kde jsem právě na kecání čekala a uvítala bych ho klidně mnohem víc! Kdyby Harry nebyl takový ňouma, rozhodně by si povídka zasloužila vyšší hodnocení, ale to se prostě nedalo snést.”
Rulie:
“Jedna z mála povídek, která se odehrává v dlouhém časovém období a není v ní cestování časem. Přesto se při znalosti minulosti žečne utvářet jiný konec než se očekává. Povídka mě neskutečně zaujala a vyvolala ve mě spostu emocí. Hltala jsem jí jedním dechem a během 3 dnů dočteno.”