Psanec

  • Autor: andie
  • Fandom: Harry Potter
  • Jazyk: ČJ
  • Postavy: Draco Malfoy, originální postavy
  • Rating:
  • Slash: ne
  • Dokončeno: dokončeno
  • Počet kapitol: 13
  • Shrnutí: Sebrali jim hůlky, vyhnali je a žádná spravedlnost pro ně neplatí - Smrtijedi jsou po válce pronásledování, mučeni a místo uvěznění jsou zabíjeni. Draco Malfoy se snaží utéct ze všech sil nakonec to ale i on vzdává a ve chvíli, kdy se chce oddaně svěřit do rukou smrti, nenajde odvahu a probírá se v malém venkovském domku. Dokáže zmrzačená Georgie ochránit zraněného Smrtijeda? Udá ho, nebo odmítne ministerskou spravedlnost? Může mu vůbec věřit? Má Draco ještě šanci vyjít na ulici jako svobodný čaroděj s vlastní hůlkou? Jeden způsob, jak se uchránit před Azkabanem a smrtí existuje, ale najde Georgie odvahu riskovat svobodu své rodiny a Dracův život?
  • Klíčová slova: Hodný Smrtijed Draco, utrpení hodných Smrtijedů, poválečná křivda na hodných Smrtijedech

Hodnocení čtenářů:

Akkarra:

“Tohle nemá logiku. Ani trochu. Ale zase to nebylo podáno tak strašně, abych to nedokázala dočíst. Je to prostě bída a hodně odřená 2.”

Salome:

“Psanec je povídka na vcelku obvyklé téma honby za Smrtijedy po válce, s obvyklými klišé (Příběh: originalita zápletky 3). Logika lehce pokulhávala. Pozor spoiler: Proč by neměli mít Smrtijedi hůlky? Pokud existovalo nějaké kouzlo, které hromadně zbavovalo nějakou skupinu hůlek, proč to nevyužil Voldemort? To byl takový žabař? Anebo je ministerstvo nejdřív chytilo, sebralo jim hůlky, pustilo, a pak se bavili tím, jak je znovu chytají? Kouzelnický svět umožňuje různé hrátky s logikou, ale úplně všechno fakt ne. Anebo si autorka myslí, že jsou čtenáři tak pitomí? Má to, že všichni Smrtijedi jsou nyní bezmocní jak jehňata, jiný důvod, než že to autorka potřebuje? Úvahy postav, proč nemohou svého hosta udat, jsou nelogické. Ale dejme tomu – autorka chtěla zobrazit, jak přemýšlejí jednodušší osoby. (1) Draco je hrozně fajn, jen ho lépe poznat, originální postavy jsou bez vůně a zápachu. (2) Bylo by taky fajn, kdyby se autorka zeptala strejdy Googla na realimentaci hladovějících. Následky jejího „léčby“ by byly pravděpodobně smrtelné. Z hlediska faktografie se mi nezdá zápletka s „mrzačkou“ (tenhle výraz bych asi nepoužila) , kouzelnice je zraněná – není to přece tak, že kouzelníci dokážou vcelku snadno nechat dorůst kosti, že? Jo, a s těmi hůlkami – na světě je jen jeden výrobce hůlek. Čarodějníci jsou bez hůlek bezmocní jako koťata. (faktografie -3) Vůbec jsem nepochopila velmi rušivé členění do oddílů (oddělených enterem) – je to kolikrát mezi na sebe navazujícími replikami, a naopak. Autorka se vcelku důsledně vyhýbá všem scénám, které měly dramatický potenciál, ničím nepřekvapí, příběh je celkově nudný. (struktura, gradace – 2) Jazyk je civilní, bez závad i nápadů. (4). Formální stránka je slušná. Pravopisné chyby těsně nad normou (u andie klasické – důsledná čárka před než i tam, kde nepatří, hovorové výrazy v er formě… čárky mezi spojkami… Promerlina, to je tak těžké zadat do vyhledavače ‚čárka před než‘ a pak to jednoduché pravidlo dodržovat?, trochu škobrtavé věty, Smrtijedský s velkým S... Přesah… no asi bych tam našla něco o tom, že jsou lidé mstiví, a že lze najít dobro i v těch, co selhali… stačí jim ukřivdit, a hned se tím stanou hodnými, a hlavně nevinnými… Anebo že bych za přesah měla považovat tuto perlu: „Všichni chtěli tak moc zapomenout na celou válku, že zapomněli především na to, co se stalo správně.“ – Co že se to za vlády Voldíka stalo správně? Milá autorko, vyrovnávání křivd je fajn, ale pro tohle Rowla fakt prostor nenechala. Pokud ovšem nepovažuješ za správnou redukci populace… (2) Celkově jde o vcelku milou povídku, nenápadnou, nenápaditou, ovšem nijak zvlášť ani neurazí. (2)”