Until Proven

  • Autor: Tira Nog
  • Překladatel: Slimča
  • Fandom: Harry Potter
  • Jazyk: ČJ
  • Postavy: Harry Potter/Severus Snape
  • Rating: 18+
  • Slash: ano
  • Dokončeno: dokončeno
  • Počet kapitol: 79
  • Shrnutí: Severus Snape je obžalován ze sexuálního obtěžování studenta během školního trestu a profesor Harry Potter přichází na pomoc.
  • Klíčová slova: Snarry

Hodnocení čtenářů:

spaceyfan:
“Severus se sice chová jako zamindrákovaná puberťačka a Harry je málem na úrovni boha Marta, ale příběh je velmi čtivý a mě kupodivu nenudily ani vniřní monology, ani stále se opakující dialogy hlavních postav. První polovina je na jasnou pětku a v celkovém hodnocení si povídka nezaslouží méně než 80%, proto dávám 5 = naprosto super.”
l.enik.c:
“Until Proven rozhodně není pro ty, kteří nemají rádi bottom Snapea, který se navenek sice tváří jako přísný profesor, ale uvnitř je to rozervaný, zničený muž, který nevěří nikomu a ničemu dobrému a jeho sebevědomí je tak na bodu mrazu. Mně tento Snape až tak nevadí, pokud je dobře popsána příčina, což Tira vskutku umí, jelikož mu naložila do života opravdu nepěkné věci (zůstává jen otázka, zda se necháte přesvědčit, že by se mladý Snape choval tak, jak se choval). Jsem tedy schopná uvěřit jeho vnitřním procesům a ocenit, že dokázal učinit "první krok". Čeho je ovšem moc, toho je příliš a Tira se v tom pitvání pocitů, pochyb a sebetýrání pitvá opravdu tak, až se opakuje. Salomino přirovnání k pejskovi je trefné. Pořád bych to ale byla schopná překousnout. Co už je moc ale i na mě, je završení obavy, kolem které se to vše točí "kdyby věděl všechno, opustí mě a s křikem uteče", aby se pak čtenář dozvěděl, že na smrtijeda neudělal vlastně nic zas tak neočekávaného a hrozného, což mi vadí a nesedí a zklamalo mě to, i když jsem to čekala. Škoda. Jinak celá zápletka kolem Burka mi přijde zajímavá, bavila mě jak část s obviněním ze znásilnění, tak únos a celá Snapeova rekonvalescence. Proč však ten prevít čekal na svou pomstu 30 let?? Baví mě Harry v tomto podání, jen byl na můj vkus až příliš mega silný, ale to mě kupodivu neiritovalo až tak moc, jako je tomu u jiných povídek. Hodně se mi líbí počátek jejich vztahu, ke kterému jsem se v průběhu let vrátila několikrát a dvakrát to dopadlo tak, že jsem povídku znovu přečetla prakticky celou, takže moje hodnocení musí být vysoké, maximální hodnocení tomu ovšem dát nemohu.”
FemmeFragile:
“Díky Merlinovi za to, že už čtrnáct dní FF Deník nefunguje, protože jsem mezitím stihla trochu vychladnout a nehodnotím Until Proven bezprostředně, protože to by bylo něco... V první řadě musím pochválit nesmírně zajímavou zápletku - sexuální obtěžování na škole mi přišlo jako něco, co by se dalo snadno zkazit banálním přístupem, který by z toho udělal brazilskou telenovelu. Ale nestalo se. Vůbec celá "detektivní" linie týkající se Burka byla fenomenální - a pro jednou jsem si skoro přála, aby tohle nebylo snarry. Minimálně ne takovéhle. Ačkoli bottom!Snapea nemám ráda a nevyhledávám, jsem schopná ho v krajních případech přežít. Ale za krajní případ zkrátka nemůžu považovat Snapea, který tři čtvrtiny (vskutku rozsáhlé) knihy brečí, jak není Harryho hoden, a dělá vůbec spoustu kravin, které se na člověka patří naposledy v době, kdy je mu tak třináct. Jsem ochotná připustit, že Snape může být uvnitř zlomený člověk, byť preferuju jeho ztvárnění např. z Desideria Intima nebo Nocí v zahradě Getsemanské, ale nemůžu Tiře uvěřit ufňukaný styl, jakým to podává. Téhle povídce vlastně paradoxně nejvíc ubližuje její délka. Po celou dobu jsem měla pocit, že bych nejraději vzala do ruku červenou propisku a proškrtala všechny dialogy, které vypadají následujícím způsobem: S: Najdeš si někoho mladšího. H: Ne, já chci tebe. S: To přejde a pak si najdeš někoho mladšího. H: Ale já opravdu chci být s tebou. S: O tom dost pochybuji, někdo mladší by - H: ALE JÁ TĚ ZATRACENĚ MILUJU! S: No, když myslíš, ale stejně, to přejde a pak si najdeš někoho mladšího... A tak pořád dokola. Pořád ty samé repliky, které ve mě při miliontém opakování vyvolávaly už opravdu velkou frustraci. Z toho důvodu mi tu bohužel chybí nějaké nuancovanější hodnocení. Gen zápletka - za plný počet bodů. Překlad - ne perfektní, ale velmi solidní. Moaning!Snape? Přetrpěn s nejvyšším sebezapřením.”
bedrníka:
“První Snarry, které se mi doopravdy líbilo, a vadily mi jen drobnosti (např. celoroční školní tresty, WTF?). Oběma jsem pomalu se vyvíjející vztah věřila a ohromně si čtení užila. Zvlášť rozkošené jsou ozvěny Tiřiných starých profíkovských fanfikcí (třeba ten první sex v lese je jako přes kopírák z Catch a Fallen Star, včetně polibku popsaného na stránku a Severuse ignorujícího vlastní potěšení). Harryho amnézie (další Tiřin oblíbený fanfikční prvek) mně překvapila, příjemně, i její krátkodobý crossoverový důsledek (hrozně sympatický kluk, tenhle John) a velice mi udělala radost přítomnost profesionální terapie, to se ve slashi často nevidí. Jo a ten magicky vylepšený sex byl skvěle popsaný, mocný Harry mi konvenuje a pokud se jeho moc projevuje takto… :-D navíc se tím uvěřitelně vysvětluje, proč si nedokáže najít stálého partnera, dokud nenarazí na Severuse, jenž je na rozdíl od ostatních jeho mocí neodolatelně přitahován. Do překladu jsem jen nahlédla, především abych zjistila, co má být ten „lektvarista“, na něhož si stěžuje Salome a přičítá ho Tiřině nezkušenosti. Lektvarista je ovšem vložka překladatelky, která podle mě jinak slušnému (místy příliš doslovnému, ale u té délky se ani nedivím) překladu ubírá na kráse a čtivosti. Viz např. z kapitoly 37 překladu: . „To ani já,“ řekl Harry a nepřestával si hrát s lektvaristovými vlasy. / vs. originál: "Me, either," Harry said, still playing with his hair.”
Alisenka666:
“Moje druhá povídka od této autorky a opět naprostá spokojenost, originální a skvěle napsaný příběh :-)”
Extasy:
“Dlouho jsem se této povídce vyhýbala z důvodu postelového uspořádání. Nemohu přímo říct, že by mi nakonec až tak vadilo, dokonce ani v tak dlouhé povídce, ale co jsem občas nemohla skousnout bylo to, že Severus byl v podstatě chodící troska. Jako kdyby ten, co ve vztahu zastává pasivní úlohu v milostné lince, byl automaticky pasivní i ve všem ostatním. Také moc nemusím mocného Harryho, ale četla jsem už horší zpracování, takže tady to bylo celkem v normě. Navíc je povídka plná opakujících se myšlenkových pochodů a jak už zde někdo napsal, též opakujících se rozhovorů. Navzdory všemu, co jsem napsala výše, se to skvěle četlo a rychle to uteklo, čímž chci vyzdvihnout i skvělý překlad! Díky němu dávám o bodíček navíc.”
Rulie:
“Skvělá povídka, ze začátku se to četlo jedna báseň - já opravdu nemám problém s autorčiným pojetím Severuse a Harryho - ale některé části v 3/4 kapitolovky až do konce se mi zdály až zbytečně natáhnuté, ale na celkovém dojmu to neubírá”
shadow:
“Já jsem fanynka Tiry Nog - byla jsem ochotná přistoupit na jejího Severuse i Harryho. Ale s touhle povídkou mám problém. Strašně mě bavila až do toho „incidentu“, klidně mohla před ním skončit, nad následujícím crossoverem už jsem kroutila hlavou a jen si přála, aby už se vše vyřešilo a byl konec. Jediná TN, ke které se nevracím. Bod přidávám za překlad.”
lia:
“sice má Severus dost male sebevědomí, ale pro mě absolutně skvělá povídka. mám velmi ráda povídky od Tira Nog”
Adelaine:
“Ach jo, proč nedám na vlastní zkušenost. Nicméně tohle je další povídka, která vypadá, že do začátku má zajímavý nápad na příběh, ale kterou nejsem pro nepovedené charaktery schopná přečíst.”
kattyV:
“Víceméně bych se podepsala pod to, co napsala Salome. Nejsem uchvácená z nadmíru silného Harryho a už vůbec ne z bolestínského Severuse. Co mne ale naštvalo nejvíce je občas používaný trik některých autorů - pozor spoiler - provlečou pár zápletkami rozporuplných vztahů až ke kýžené harmonii a pak cvak, něco se stane, vztah se nějakým způsobem nenávratně naruší (metody jsou různé a vcelku nezáleží, jakou autor použije) a jedeme znovu od začátku. Já sice chápu, že fáze sbližování je zajímavá, ale dvakrát v jedné povídce to vážně nemusím - konec spoileru. Co se mi na povídce líbilo nejvíce, a co obecně umí Tira Nog skvěle, je vykreslení ostatních vztahů. Chvilky s Hermionou, Harrym a Severusem při hraní scrabble, chvilky těchto tří doplněných o Rona v hospodě, Vánoce v Doupěti... prostě okamžiky, kdy autorka sama sobě přizná, že vztahy nemusí být jen romantické, ale taky přátelské (ano i rodičovské, mentorské a další..., ale ty zase jinde), tak to jsou ty, pro které autorce prominu leccos. Skončila jsem zatím u 60. kapitoly, musím to rozdýchat, abych byla schopná znovu se vyrovnat se zuboženým Severusem. Takže zatím 3, možná to ještě pozměním.// takže dočteno a měnit svůj názor nebudu. Snad jen doplnění, že Slimčin překlad je výborný, bez ohledu na mé výhrady k samotné povídce.”
Salome:
“S touhle povídkou je to složité. Na jednu stranu se četla dobře, na druhou mě neskutečně rozčilovala. V jednu chvíli jsem myslela, že ji nedočtu, a jen zvědavost, jak to skončí (když už jsem tomu věnovala tolik času) mě donutila to dočíst. Jednoznačně má skvělý začátek, který mě donutil začíst se do něčeho, co jsem chtěla jen zkontrolovat, zda to zařadit na konec fronty. Ta úvodní zápletka byla opravdu dobře vymyšlená, navíc skvěle napsaná. Ale potom… hodně pomalá, až nimravá povídka. Není to špatné – dobrý jazyk, pár zajímavých momentů – třeba sexuální magie je opravdu sexy – ale Harry je až příliš po všech stránkách skvělý (tedy nejen všemocný, ale tenhle mladý muž – proč se vlastně jmenuje Harry? – je chytrý, empatický, pracovitý, a ani trochu hysterický…) a Severusovo sebemrčkaství a neustálý údiv nad naprosto jakýmkoli lidským chováním začne poté, co se stejný model opakuje po desáté, nudit. Otázka také je, jestli to není OOC – většina vnímá Severuse jako sebevědomého a dominantního. Ve skutečnosti jeho dominantní arogance skrývat podceňování může, takto koncipovaná postava tedy není svou podstatou nepravděpodobná. A přesto mi to vadí. Protože to považuji za přehnané, nemluvě o tom, že některé vlastnosti tohoto lektvaristy nejsou dohromady konzistentní. Tohle už není Snape, to je třesoucí se baba, psíček vrtící ocasem, když ho podrbou za ušima, psíček kňučící, pokaždé když páníček zvedne ruku, protože bez ohledu na to, kolikrát ho pohladil, on je jednoduše přesvědčený, že ho tentokrát praští (tedy kromě toho, že je zakopmlexovaný, je tedy také neskutečně hloupý). Protože dřív mu ubližovali – není sice jasné, proč si to nechal líbit, když se mu to, chudáčkovi, nelíbilo, jednoduše proto. Tečka. (Z tohoto hlediska byla skutečně strašná 37 kapitola.) Za klad považuji výborný překlad s naprostým minimem chyb (navíc nezávažných), příjemnou češtinou – snad mě jen rozčilovalo chybné skloňování jména Burke (když překladatelka pochopila, že není Snapeho, Snapemu, ale Snapea, Snapeovi, tak proč, promerlina, píše Burkeho, Burkemu? Možná si myslí, že se to vyslovuje, jak se píše… ale zas musí umět anglicky, když překládá, tak fakt nevím). Z hlediska stylu mi vadila jen jedna věc, která je nepochybně chybou originálu – přemíra „lektvaristů“, „milenců lektvaristů“ a podobných opisů prozrazujících, že autorka nemá mimo fanfiction, kde je tento nešvar dost rozšířen, moc načteno (chybí snad jen milenec svého milence, škoda ;). Příběh: začátek sliboval něco více než jen milostný vztah, a časem jsme se k tomu samozřejmě propracovali. Ale není téměř 60 kapitol bez jiné než milostné zápletky příliš mnoho? Samozřejmě, jsou čtenáři, kteří chtějí jen milostný příběh, těm to určitě vadit nebude, jenže mě nalákal ten skvělý začátek, takže jsem byla trochu zklamaná – protože do čistě milostného příběhu bych se nepouštěla; dívčí románky jsem nečetla ani v pubertě. Ústřední zápletka– pokud můžeme za ústřední zápletku považovat něco, co zabralo tak málo prostoru – byla celkem dobře vymyšlená. Ale špatně zpracovaná. Autorka přehrávala krutost – ostatně to není jediný případ, kdy nahrazuje kvalitu kvantitou. V téhle povídce je vlastně všechno příliš – příliš rozbředlé, příliš cituplné, příliš mnoho (stále stejného) sexu, který po čase nepřináší už vůbec nic a stává se až nudným, příliš velká krutost, příliš silná moc Harryho, příliš jednoduché vyřízení zloducha, příliš tolerantní okolí, příliš ublížený Snape, který se chová jak zprzněná novicka… celkově tedy příliš hysterické. Harry a Severus myslí jako ženy, chovají se jako ženy. Vlastně je příběh u téhle povídky nedůležitý, a bolestně předvídatelný – autorka postupuje podle vcelku obvyklé osnovy, kterou si načrtla, bez ohledu na cokoli, včetně logiky. Byly tam ale i momenty, které se mi opravdu líbily – třeba rozhovor Hermiony a Harryho o cestování časem. Styl psaní také neurážel, a to není až taková samozřejmost, jak by měla být, a tady jsou skutečně dialogy živé. Jenže ten obsah, a to zejména po tom dramatu – asi jsem nečetla moc hloupějších věcí, než toto. Pitomost postavy jménem Severus mě neskutečně rozčilovala, snad ještě víc, než všemocnost té postavy, kterou autorka pojmenovala Harry Potter. A vzhledem k tomu, že Severus – ať už ho pojmeme jakkoli - nesmí být nikdy hlupákem, tak toto opravdu není Severus. (Nemluvě o tom, že si autorka plete umění sarkasmu a hulvátství, což ovšem není až tak neobvyklé.) Je to vlastně dobře psaná povídka, (řemeslně zvládnutá - až na drobnosti) - a přesto mě nepřesvědčila. Myslím, že je to ze dvou důvodů. Prvním je to, že autorka ostatní postavy nepovažuje za postavy, ale jen za ilustrace k hlavnímu páru, jejich motivy a reakce proto nejsou vždy logické (proč třeba hlavní záporák čekal tolik let, když byl tak mocný? Proč se nepomstil už Voldemortovi? Proč byl až tak krutý? Mělo to všechno jiné důvody než to, že to potřebovala autorka pro svou zápletku?) Připomínají papírové karty, které autor vytáhne, použije a zase uklidí – žádnou vlastní vůli, vlastní příběh, vlastní život nemají. (Já vím, že přesně tak to ve skutečnosti je, jenže dobrý autor dokáže čtenáře přesvědčit, že je to jinak.) A druhým – ctím svobodu autora vnímat postavy po svém. Ale má svoboda čtenáře je mu to nezbaštit. A mě Tiřino psychologické pojetí Severuse a supermanské pojetí Harryho jednoduše nepřesvědčilo. Takže – nevěřím, že by se Severus choval v mládí tak, jak Tira psala. Nevěřím, že by byl pak tak nejistý. Nevěřím, že by Harry, který by disponoval takovou mocí, nezničil nepřítele dříve. Nevěřím, že by po tom všem se navíc choval jako žárlivý idiot (to embryo poslední pseudozápletky v době, kdy měla ta natahovaný růžová žvýkačka skončit, bylo už jen trapné). Na druhou stranu je ale fakt, že žádná povídka není tak pitomá, aby si nenašla své nadšené čtenářky, i tahle je má. Romantické duše, pokud se chcete začíst do cituplného příběhu plného sexu, nenechte se odradit cynickým realistou - vždyť je to jen subjektivní názor, ne? PS. Znáte nějakého padesátníka, který může (a chce) každý den?/Zvedám hodnocení, protože tenhle příběh, přes uvedené výhrady, je jednoduše dobře napsaný (a výborně přeložený) a je lepší než jiné, kterým jsem trojku dala.”
jesssnape:
“...”
KalamityJane:
“Tohle prostě je moje krevní skupina”
Kayra:
“Harry příliš dokonalý, skvělý a nejlepší, Severusovo věčné podceňování se je neuvěřitelně otravné, hlavní záporák nepříliš věrohodný, ale ráda se k této povídce vracím :)”
l.terka:
“:)”
Benny:
“Zase můj problém s Tirou Nog.//SPOILER:Na začatku protivný Potter se svým mesiášským komplexem, x kapitol tlachaní o ničem.I když musim uznat, že felace u stromu se líbila, ovšem Severusovo vnitřní podceňování bylo už moc.Následoval podivný sex, kdy všemocný Potter přivede Seva k neskutečné orgastické extázi pomocí své užasné magie.Následoval nový záporak, mimochodem, má 4letá neteř by vymyslela lepši štrašidlo.Pak přišlo překvapko v podobě znásilněni Seva a posledních 30kapitol zase zničená troska v podobě mistra lektvarů.KONEC SPOILERU//Dílo má 79kapitol, přiliš nápadu splacaných a nedotažených.Toť můj názor.Samozřejmě ten bodík je Slimče za překlad.//Edit:Mé hodnocení je nespravedlivé.Upozorňuji, že ne kvůli autorce samotné, ale ke Slimči ano.Přeložit 79kapitol je HEROICKÝ výkon, tudíž zvedám hodnocení na dva body.Ale aby bylo jasno, přiběh samotný je pro mne za 0.”
Sargo:
“Výtečná povídka, zejména prvních cca třicet kapitol, ty byly na jednoznačnou obrovskou pětku. Snape tady byl skutečně věrohodný, nebylo potřeba klasického "ach, změnila ho láska"! A vůbec všechno co se mezi nimi dělo znělo věrohodně a bylo to dobře postavené i objasněné. Navíc dobře napsané. Problémem tu byla jistá zdlouhavost, v posledních x kapitolách již skutečně úmorná. Potter se mi tu zamlouval a i když Hermiona a Ron nevybočovali z nejtradičnějších klišé, nijak to nevadilo (vlastně Ron tu byl mimořádně snesitelný :-)). Občas mě obtěžovala přílišná melodramatičnost, ale možná to naopak k citově nevyzrálým osobám patří víc než cokoli jiného... koneckonců, ani Harry tu nebyl zdaleka normální, jakkoli tu roli na sebe přijal. Též poklona skutečnosti, že celek byl velmi konzistentní a přes značnou délku uteklo jen málo faktů, která by si byla v rozporu. Další poklona překladatelce - mamutí úkol :-)”
Casiopea:
“95%. Patří k těm, které ze mě na několik dní udělají krkavčí matku, špatnou manželku a obecního povaleče. Nemohla jsem se odtrhnout.”
Lanevra:
“Prvotní nápad je skvělí, byla by to dobré dlouhá jednorázovky nebo krátká kapilovka, ale takhle... Líbí se mi popisy sexu, hezky detailní. Líbí se mi nový náhled na Severusovu minulost. Líbí se mi některé drastičtější scény. Ale ta délka... to je trochu utrpení.”
te.ss.sa:
“?”
Mrmla:
“.....”
Velká_koule_chaosu:
“První 2 třetiny super - tuhle část povídky jsem četla už nejméně 10krát a to nepřeháním, :) ale pak už mi to přišlo pořád to samé. Hlavně co se týče rozhovorů.”
Fleur Tera:
“očakávala som trochu viac, ale aj tak sa mi to veľmi dobre čítalo”
ranchan:
“úžasná povídka, krásně napsaná a napínavá, vztah hlavních aktérů detailně propracovaný... má další nejoblíbenější povídka”
belldandy:
“Určitě bych neřekla, že se Tira Nog jako autorka vyznačuje tím, že jsou její postavy nějak mimořádně "in character", za to však se vyznačují tím, že toho "charekteru" mají hodně. Jsou prostě mnohem propracovanější oproti svým kanonickým předobrazům. Dodává-li Tira svým postavám na hloubce je pochopitelné, že se svým způsobem dopouští jejich interpretace. To, zda se vám bude Until Proven líbit asi do značné míry závisí na tom, do jaké míry jste ochotní Tiřinu interpretaci (zejména Severuse Snapea) akceptovat. V Until Proven (ostatně jako v jiných Tiřiných fanfickích) je Severusova sarkastická tvář toliko povrchovou maskou, pod níž se, a to jen kousek pod povrchem, skrývá zlomený a křehký muž. A i když to není zrovna má představa o jeho osobě, musím říct, že míra čehosi, řekněme naléhavosti, kterou Tira do psaní vloží, mě vždy přiměla její interpretaci vzít za svou.”
patolozka:
“Nádherná povídka, romantika, psychlogická a detektivní zápletka, mocný HP a sarkastický SS, který se snaží najít to, co možná nikdy nepoznal - lásku k jinému člověku...”
Sectumsempra:
“krasna povidka...cim dele ji ctu, tim vic se tesim na dalsi kapitolu:)”
Victoria:
“.”
Anne:
“*”
mariaa:
“Do jisté části povídky byla opravdu výtečná a dala bych jí 5, ale po jistém incidentu Severus začne tvrdošijně odmítat Harryho, což mi přijde velmi otravné a zdlouhavé. Ale jinak mám ráda všechny dílka této autorky a myslím, že časem se k této povídce i vrátím :).”
kami:
“Priveľa kapitol na mňa, neviem, nejako som sa nedokázala prinútiť, aby som to dočítala, ale to, čo mám za sebou, sa mi páčilo.”
Kate Mathews:
“...”
finde:
“Povídka je úžasná, Popis postupného Severusova tání bere dech a navíc Slimča je vynikající překladatelka”
Akkarra:
“Milostná stránka - relativně dobrá. Sexuální scény - relativně by mohly být i zajímavé, ale to by nesměly být degradovány onou nebetyčnou stupiditou s magií. Severus - vnitřní ukňouraností aspiruje na Lupina. Příběh - i ve 32. kapitole naprosto nulový. Nový padouch - toho by nevymyslel ani Stan Lee. A nakonec Harry Potter - největší, nemocnější, nejúžasnější - zkrátka všechno, co mi uzluje střeva... Jediným kladem tady bylo, že se to hezky četlo, ale vzhledem k absolutně nulové akci a neustálému pitvání a omýlání pocitů pořád dokola, to ve 32. kapitole balím.”
ZJTrane:
“Veľmi pekná poviedka. Patrí k tým, ktoré vo mne prebúdzajú ochranárske pudy voči Severusovi a k tým v ktorých mám Harryho naozaj rada.”
Lilithka:
“Jde o nedokončený překlad Slimč, Sevy a dalších. Příběh má nápad a originální zpracování, sice se občas příliš patlá v emocích, ale na druhou stranu je Severus "vcelku" reálný. Určitě si další kapitoly ujít nenechám. (5.2. - musím dodat, že tuhle povídku by si podle mého názoru neměl nechat ujít nikdo, zatím neoficiálně hodnotím 4.)”