FF Deník

Odkaz | Autor: northerntrash | Fandom: LOTR | Jazyk: AJ | Postavy: Bard / Thranduil, Legolas, Sigrid, Bain, Tilda | Rating: 15+ | Slash: ano | Dokončeno: dokončeno | Počet kapitol: 1
Shrnutí: “Did you love him?” she asked, and it took him a moment to remember that she was an adult now, and old enough to have the truth explained to her properly. “I never knew him long enough to love him, but I think that I could have, if ever we’d stayed in touch. I think, in a lot of ways, that was why I never did.”
Klíčová slova: Hobit AU ze současnosti, Barduil, životní cesta, bisexuální postava, asexuální postavy, hudba

Komentáře Hodnocení průměr: 100% hodnoceno 1

Heredhether:

“Vprostřed ponuré okurkové sezóny, kdy se zdá, že všichni autoři kvalitních Barduil příběhů mají zásek jako ruku, zčistajasna northerntrash pověsila na síť svůj další dechberoucí klenot. Fakt mě trošku děsí, jak snadno si mě tahle autorka pokaždé omotá kolem prstu. Prožitky a emoce postav se stanou mými prožitky a emocemi, místa, na která mě děj zavede, se mi vpálí do vzpomínek, jako kdybych tam doopravdy byla – dotkla se jich, očichala je a nasávala jejich atmosféru. Vlastně mi to ani nepřipadá jako fanfiction v pravém smyslu slova, protože Bard s Thranduilem jsou dosazeni do rolí, které by mohl hrát kdokoli jiný – fiktivní či skutečný. V tomto případě mi to ale ani trochu nevadí. Jsou to prosté příběhy, ale je v nich nečekaná síla a krása. Tenhle nebyl výjimkou. Začíná na sklonku 70. let, kdy se stáváme svědky prvního setkání dvou dětí, dvou kluků, kteří spolu stráví pár šťastných dní hraním na pláži. Ale prázdniny skončí, chlapci udělají pápá a během let jeden na druhého skoro zapomenou. Znovu se setkají až jako puberťáci. A pak jako mladíci na prahu dospělosti. A prazvláštním řízením osudu se jejich cesty vždy jednou za mnoho let na krátkou chvíli opět zkříží. Svět kolem nich se mění, jejich vnitřní světy se mění, jedna módní vlna střídá druhou a hudební styly se proměňují a rozrůstají... ale jejich zvláštní pouto zůstává pořád stejně pevné, nevysvětlitelné a bolestně nenaplněné. Plný počet bodů si podle mě autorka zaslouží už jen za ten průřez hudební tvorbou. Vůbec už nemluvě o opravdovosti, kterou působí postavy i jejich dialogy. Po dočtení jsem se cítila stará – vážně jsem všechny ty roky prožila spolu s Bardem, a úplně mě obalil kokon z nostalgie. Nebyl to vůbec špatný pocit, a budu si ho pamatovat spolu s poselstvím příběhu, kterým je, že nikdy není pozdě a my se nikdy nesmíme vzdávat naděje. Nesmím zapomenout na třešničku na koláči, kterou pro mě byl demisexuál Thrandy, přeživší a velice sympatické ženy, jež povily našim oblíbeným protagonistům potomky, a samozřejmě všechny proměny Bardovy hard-core image.”

Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2016-06-01 19:52:13