“postavy mozno trochu AU, ale velmi som si to uzila”

“Božské sice dlouhé ale úžasně propracované. Harry je tak sladký.”

“Povídka mě docela bavila, i když ted s odstupem se mi zdá trochu nereálné, že Draco je v sedmém dílem takovým vyvržencem. Za to hlavní hrdinka se mi zdá dobře a uvěřitelně napsaná.”

“(Nevím, jak zařadit fanfikci do fandomu, když ho tu nemáme v seznamu, což je btw skandální) Tuhle fanfikci jsem začala číst skoro před rokem více méně jen ze zvědavosti a bez velkých očekávání, protože mi připadá, že většina Victuuri povídek jsou jen popisy šukaček zabalený v příbězích spíchnutých horkou jehlou. Byla jsem ale nesmírně příjemně překvapená, když se z ní vyklubala dobře napsaná a dost slušně historicky pojatá (peprná) romantika. Na posledních pár kapitol jsem si musela počkat celkem dlouho, ale když jsem si uvědomila, že i po těch měsících mám pořád o příběh zájem, bylo to jasný znamení, že tohle je kvalitní fanfikce. Autorka svůj výzkum rozhodně neodflákla. Ukazuje prostředí japonských bordelů v 19. století, jejich pozlátko i hnusnou realitu životů jejich pracovníků a pracovnic, a sem se rozhodla zasadit klasický slaďoučký klišé Kráska v nesnázích / Princ vysvoboditel v podobě vztahu prostituta a ruského vojáka a upřímně... tohle mě prostě chytlo. Má to smrště emocí, má to děsivou nepřítomnost emocí, má to masivní erotickej náboj i scény ukazující stinnou a děsivou stránku sexu, má to napětí, má to atmošku, a hlavně to má happy end. Sice to asi není romantika pro náročné, ale minimálně pro aspoň trochu náročnější a otrlejší určitě jo. A mám pocit, že jsem se i něco přiučila (o historii, na co vy hned nemyslíte lol). Plus bod za básně v úvodu kapitol. Je to zkrátka vymazlený. EDIT: Jo a nesmím zapomenout (už se stalo, co už) pochválit postavu JJ! Tak často ho prezentujou jako záporáka, ale přitom je to jen hodnej kluk, co je tak trochu (hodně) narcista. A v originále je pro mě jednou z těch psychologicky nejzajímavějších postav.”