Čtenáři sobě, čtenáři čtenářům
“Hermiona se vrací do minulosti s úkolem naučit Toma Radlea lásce. Příběh sám je asi takový, jak se dá čekat, co mě ale vytáčelo, to byla autorka a její přístup. Když někdo na konci kapitoly píše, co bude v další, to mě teda netěší. Stejně tak poznámky autorky nepatří dovnitř kapitoly, letd tak v parodii. A podle mě jí tam nějak nesedí roky a postavy (Nott, Avery a pod.) a vůbec fakta (oblečení z budoucnosti?). A taky vám přijde divné, že by nechali 17-letou dívku bydlet se 17-letým chlapcem, když se kluci ani nemůžou dostat do dívčích ložnic? A v té době se snad nenosily džíny, nemluvě o tom, aby je nosila dívka? Připadám si, jako že hledám hnidy, ale mně prostě takové nesrovnalosti vadí. Ale berte to, že jsem předpojatá, Hermiona prostě není moje oblíbená postava. Takže pokud ji máte rádi, přidejte jednu hvězdičku. A ten konec není zase tak špatný - na hrátky s cestováním v čase.”
Přidělené hodnocení: 2 Dne: 2009-10-29 00:51:58