Výběr autorů podle abecedy

Richenza

Bless The Child

Odkaz | Autor: Richenza | Fandom: Harry Potter | Jazyk: ČJ | Postavy: Severus Snape, Hermiona Grangerová, Draco Malfoy, Gellert Grindelwald, Joshua Granger... | Rating: pro všechny, některé kapitoly od dvanácti let, | Slash: ne | Dokončeno: nedokončeno | Poslední aktualizace: 2014-11-16 | Počet kapitol: 156
Shrnutí: Válka skončila. Ale může být ve světě lidí dlouho klid? Pokračování Harryho Pottera, v němž vycházím z celého kánonu. Pozměnila jsem jen tři skutečnosti a z nich vyplývající důsledky. Příběh o lásce, nenávisti, osudu, předurčení a velké oběti. O anatomii moci, banalitě zla, větším dobru a vině lhostejných. O nebezpečí starém tisíce let i staronovém nepříteli. A o vyvoleném. BtCh je komplexní několikadílný příběh nejen o vztahu dvou lidí, i když ten je počátkem a základem celého příběhu. Prolíná se zde však více dějových linií, kdy vše souvisí se vším.
Klíčová slova:

Garfielda:
“Přečetla jsem dvě knihy a chápu to vysoké hodnocení tady. Je to originální, plné zajímavých nápadů, ale na druhou stranu pekelně nudné. Okrajové postavy mě bavily víc než ústřední. Číst dále nebudu.”
Hobitka:
“Rozečetla jsem před pěti lety a nedávno jsem si na ni zase vzpomněla. A znovu jsem fascinována komplexností tohoto výtvoru :)”
Ebibis:
“Zamilovala jsem do této povídky. Gellert je neuvěřitelný, děsí mě tím, protože si myslím, že bych mu nedokázala odolat a přidala se k němu. Naprosto chápu Brumbála, že se do něj zamiloval. Zbožňuji filozofické myšlenky v povídce, zároveň to všechno zapadá do sebe a naše země tam dokonale zapadá. Úžasné, dokonalé. Jsem v polovině třetí části a jdu číst dále. :)”
Adelaine:
“Přistupovala jsem k této povídce s očekáváním jak kladným, že by to mohlo být něco zajímavého a podnětného, co mě donutí se zamyslet nad světem, a zároveň záporným, protože už na první pohled je tam pár věcí, které mi příliš nesedí. Výsledek je, že ač samotná kostra příběhu mě bavila a docela i zajímala, tak samotný příběh, jak styl, tak témata, která se pokouší rozebírat, mě prostě nebaví a nic neříkají. A až na Hermionu se mi charaktery postav vesměs nelíbí a z Ginny jsem byla vyloženě hodně zklamaná. Čekala jsem na Snapea, jaký bude, ale byl dle předpokladu fádní a nudný. No nevím, nepřísluší mi to soudit, neboť jsem dočetla jen jednu a kus knihy a je vidět, že se autorka s postupem času zlepšuje, ale nejsem schopná to dočíst, na to jsme s autorkou očividně každá úplně jinde. SPOILER - Poslední tečkou bylo, když v jednom odstavci se Hermiona stačila na Snapea naštvat, v následující větě si to odůvodnit a odpustit mu a hned v zápětí prožila vinu přeživšího. KONEC spoileru”
Lucie:
“...”
Regi:
“Jedna z mnoha věcí, které mne na této fanfikci (nedokážu tomu dílu už říkat povídka, jak je rozsáhlé ) uchvátily, je to, že se propojila i se světem Tolkiena. V Richenzině světě Tolkien nikdy nenapsal Silmarillion. Ten je totiž součástí mytologie kouzelnického světa. Zato Pána Prstenů si hlavní hrdina čte, jako knihu mudlovského spisovatele, ve které se ona mytologie odráží... Opravdu zde všechno souvisí se vším. A souhlasím s tvrzením, že je to velmi návykové čtení. Autorka naštěstí přidává kapitoly poměrně pravidelně, každých osm dní. EDIT: s hodnocením nebudu čekat, až Richenza dílo dokončí. Je to ještě na dlouho... :-)”
NikaV:
“Když by mi někdo řekl, že se dá spojit HP svět s politickou situací v Čechách, řekla bych si, že to je blbost. Ale tady je to geniáně spojeno. A Grindewald má takové geniální motivační proslovy, že ačkoliv vím, jaké příšernosti napáchal, já bych se k němu stejně přidala.”
Ostravanka:
“q”
kattyV:
“Nesmírně rozsáhlá a propracovaná povídka, ve které vše souvisí se vším. Jednotivé roviny se prolínají, s překvapením se přistihujete, jak vám autorka naprosto uvěřitelně předkládá motivy i těch, na první pohled naprosto nepochopitelných, činů. Bylo by nesmírně banální napsat, že je to o komplikovaném vztahu Hermiony a Severuse, Harryho a Ginny... Je to i novém proroctví, o novém nebezpečí nejen pro kouzelnický svět, o boji dobra a zla. To poslední možná platí, ale především v tom smyslu, že je to o boji dobra a zla v každém z nás. Jsme v polovině. Co nás čeká? A co zvítězí? (Nevzdávám se naděje) Povídka má až děsivý přesah do skutečné reality, nutí nás k zamyšlení nad našimi postoji ke světu kolem. Někdy, (dobře docela často), z toho zamyšlení až mrazí, protože mne děsí představa toho skutečného světa, který by se velmi snadno mohl stát místem podobně strašlivým. Jedním zmnoha kladů povídky jsou i diskuze, které by vydaly na samostaný román. Jsou to právě ony filozofické přesahy, které je vybudily. Nečetla jsem pod žádnou jinou povídkou podnětnější.”
mayla:
“Moja úplne najobľúbenejšia poviedka. HG/SS, mnohé dalšie dejové línie a plnohodnotné pokračovanie HP. Dávam už teraz 5, aj keď nás ešte čakajú 4 knihy. A dala by som aj viac :)”
Jirka:
“Opravdu dobrý příběh. Můžete číst prostě plynule a vnímat jen dobrodružný příběh, ale zároveň je tam spousta věcí o kterých se dá krásně přemýšlet a snít. Je to aktuálně rozepsané (15.4.2013), autorka pravidelně přidává kapitoly a reaguje na příspěvky v diskusi. Díky tomu i sama diskuse stojí za to.”
Sargo:
“Po pár kapitolách musím říci, že je to opravdu velmi návykové. A zatím více než dobré. :-)”
Mrmla:
“...”
Rebeka:
“xxx”
Licona:
“...”
kacaba:
“Komplexní příběh o kouzelnickém společenství po druhé válce s Voldemortem, kterému dominuje křehký vývoj vztahu mezi Hermionou Grangerovou a Severusem Snapem, avšak autorka se zaměřuje také na další postavy. Ve středu Evropy navíc roste nové zlo a zdá se, že tím, kdo by mohl znovu povstanuvšího Gellerta Grindelwalda zastavit, je Joshua Granger. Syn Hermiony Grangerové, o němž si mnozí myslí, že je také nemanželským dítětem Harryho Pottera. Proč je chlapec tak podobný nebelvírskému hrdinovi? Odkud má své schopnosti? A využije je nakonec dobře? Nebo ho potká osud Severuse Snapea? Richenzin příběh je poutavý, chytí vás a už nepustí. Přes svoji délku si stále drží vysokou úroveň a dny do nové kapitoly (momentálně vychází každých osm dní) se zdají nekonečné. VAROVÁNÍ: Vysoce návykové.// Máme za sebou tři knihy (ze sedmi), tudíž je na čase editovat komentář. Uctivě se klaním, neboť udržet u sto dvanácti kapitol takovou úroveň, jakou si Richenza drží, je obdivuhodné. Naopak, s každou kapitolou je styl vybroušenější. Děj má spád, povídka nepostrádá napětí. Osobně nejvíc oceňuji úžasné filosofické otázky (a odpovědi), které nenásilně prolínají všemi knihami. Nechci tu spoilovat, ale k ději poslední knihy se vyjádřit musím. Je aktuální vzhledem k současné situaci v Evropě, dokonale ukazuje obnažené lidské charaktery. Novým protivníkem kouzelnické Evropy se stal Gellert Grindelwald, jehož považuji za nejcharismatičtějšího dogmatika literatury...”