Thank you for loving me

  • Autor: andie
  • Fandom: Harry Potter
  • Jazyk: ČJ
  • Postavy: Pobertové, autorská postava a její nejlepší kamarádka
  • Rating:
  • Slash: ne
  • Dokončeno: dokončeno
  • Počet kapitol: 20
  • Shrnutí: Remus, vlkodlak, který se bojí milovat, protože je tím čím je a považuje to za nepřekonatelnou překážku... Ale proč si je vlastně tak jistý, že je to překážka i pro ostatní?
  • Klíčová slova: První láska, romantika, Pobertové, Remus Lupin

Hodnocení čtenářů:

liliane026:
“Pěkný, ale kromě krásného popisu zamilování se do Rema téměř žádný jiný děj”
Salome:
“Tento příběh není ničím výjimečný. Na nic si nehraje, nic zásadního nesděluje, neřeší otázky života a smrti, nehledejte v něm nic jiného než tápání první zamilovanosti. A přesto, myslím, stojí za přečtení. Je to příběh z období Pobertů, které se autorce podařilo vystihnout velmi živě. Jen zcela ignoruje Petříčka – což i chápu, ale přesto považuji za chybu. Děj plyne pozvolna, andie má talent na zachycení každodenních detailů, pěkně vylíčená atmosféra – jak prostředí (naprosto úchvatná byla scéna Briany a Jamese na koštěti, hodně se mi líbila korespondence Briany se Siriusem), tak i psychologie dospívajících. Všichni jsou děsně rozjívení adolescenti. A někteří pak i děsně smutní adolescenti. Tedy naprosto věrně zachycení adolescenti. Přestože příběh autorka neměla vymyšlený od počátku a dost podle svých slov improvizovala, není to na výsledku poznat, příběh působí kompaktně, je vygradován, má hezkou pointu. Mně osobně však rušilo dost chyb (kolem deseti na kapitolu), mimochodem tak důsledných, že nemohlo jít o překlepy (Mně/mě, čárky před než , důsledkové poměry, čárky mezi spojkami, zlatonka, nebelvírka… ku podivu, ne jen ve významu „nejen“ – což mimochodem dost zásadně mění význam.). Hrubka byla i v upoutávce. Jazyk byl velmi živý, přirozený, snad jen „pusinkové kouzlo“ působilo jako pro předškoláky. Pobertové jsou vylíčeni výborně, doplňkové postavy neurazí, trochu jsem měla problém s hlavní hrdinkou, o kterou se pořád všichni zajímají – přestože je učebnicově nezajímavá, nešikovná (to bylo až přehnané, myslím), protivná a ubrečená a podle svých slov nijak zvlášť hezká (což si v tomto věku ovšem myslí i vyložené krasavice). Takže - nečekejte moc, a možná budete příjemně překvapeni. Je to sice jen dívčí románek, ale docela zábavný, a ne hloupý – pečlivě schovaný je tam i náznak něčeho navíc (to když Briana ví, že nemá usilovat o někoho, kdo ji nechce, a přestože ji to bolí, racionálně to chápe – tyhle pocity byly vylíčeny skutečně silně). Samotnou mě překvapilo, jak lehce se to četlo – a přestože mi tam pár věcí na nervy lezlo, je to milá záležitost. Nemám ráda povídky, kde se řeší jen zamilovanost, a tady se řeší jen zamilovanost – a přesto se mi to líbilo. Možná každodenními detaily, živými dialogy, pochybnostmi, vlastně přesně nevím, ale jako celek to na mě působilo jako kytice polních květů – schovají se v ní i ty méně hezké, je sice obyčejná, ale přesto potěší. Hodnocení: Příběh, originalita zápletky – 3, logika děje – 3, reálie, faktografie – 4 (bod dolů za absenci Petříčka), struktura – 4, styl – 5, formální stránka – 3, přesah – 3, celkový dojem – 4; celkem 3, 2)”