Čtenáři sobě, čtenáři čtenářům
“S touto druhou částí jsem hodně na vážkách. Zápletka není úplně špatná, samozřejmě, poněkud klišoidní, ale zato slibující spoustu dilemat, dramatických situací, pochybností – a vyklube se z toho naprosto pohodová selanka. Celkově to působí nudně – jako by někdo vyprávěl monotónním hlasem. I scény, při kterých by se mohl tajit dech, jsou vykresleny ploše, bez vůně a zápachu. Hlavní hrdinka působí jako antiosobnost. Ta prostoduchá dívenka se stále diví něčemu, čemu se nemůže divit ani nejjednodušší čtenář. Samotný děj je předvídatelný, překvapí snad jen maličkost v závěru, která by autorce mohla umožnit napsat šestidílného Nevilla Longbottoma. Nudný styl i z velmi krátkého příběhu dělá paradoxně rozvláčný. Pravopis je mírně zlepšen – autorka některé typy chyb už nedělá; jiné však zůstávají, a to soustavně (Pán Zla, Malfoy Mannor, Znamení Zla…, přesto, že jsem// Ale, co když si zvykne//nesnachu, než manžela//v Luciusovo životě//že…, a že// o mém a Hadrianovo životě). Jazyk je civilní, což obvykle považuji za klad, tady ale působí velmi nudně, občas slovo nesedí z hlediska významu či předložkové vazby („Nepovažovala jsem kojení před ostatními lidmi za nějakou hanebnost“ – a on někdo ano? Tuší autorka vůbec, co znamená slovo hanebnost?) Rozčilovaly mě zbytečné nepřesnosti oproti kánonu i skutečnému životu: Dračí spalničky mají jako hlavní příznak kašel, dušnost, vykašlávání krve, samozřejmě bez jakýchkoli kožních příznaků. Proč se trápit rozdílem mezi spalničkami a varicelou, TBC to jistí. Až směšně působí detaily z hrdinčina mateřství. Postavy byly jako minule – hlavní hrdinka mě rozčilovala snad ještě více, Sirius byl nereálný, líbili se mi James a Lily. Tento Lucius měl v sobě velký potenciál, ovšem nevyužitý. Přesah – ano, tady už nějaký je. Negativní. Jako vzor hodný následování a odměny, jako úžasná žena, kterou každý obdivuje je nám předkládáno stvoření, které je mravně zcela indiferentní, které vůbec nic v životě nedokázalo, ale očekává, že se o něj druzí vždy postarají, která lže, a to i v základních věcech, které nevadí, že její milý vraždí, která nepohne ani malíčkem, aby komukoli pomohla. Záporná hrdinka jako hlavní postava samozřejmě nevadí, naopak , dává větší možnosti. Ale měla by tam být nějaká reflexe, pochopení, katarze, pokání – byť ne nutně trest. Můj celkový dojem je zklamání. Přes slibný námět jsem se nedokázala do příběhu vžít, působil ploše; postavy šustily papírem. Snad až na jeden odstavec jsem se nudila. Takže: Originalita: 3, logika děje: 4, postavy: 2, reálie, faktografie: 2, struktura: 2, styl: 2, formální stránka: 2, přesah: 1, osobní obliba: 2; celkem 2, 2.”
Přidělené hodnocení: 2 Dne: 2014-09-14 15:01:47